POSLEDNÍ DNY V NEW YORKU

8. DEN

Ráno si dopřáváme chvíle klidu. Skočíme na brunch a potom si každej dělá něco svýho. Já si užívám chvilku pro sebe a čtu knížku Šlehačková oblaka. Počasí je dneska nijaký, což se nám docela hodí, protože všichni jsme po těch všech zážitcích dost unavený, a tak nemáme ani velký výčitky, že sedíme doma.

Odpoledne se přeci jen rozhodneme, že se alespoň půjdeme projít. A kam jinam, než k Brooklynskýmu mostu? Já vim no, už jsme s tim trapný :D jenže ono je to tam fakt neskutečný. Navíc to tam už docela známe a dneska nemáme na nějaký velký vzrůšo náladu. Cestou nás napadne, že jsme vlastně ještě most nepřešli celej a tak se rozhodneme to dneska prubnout. 

Chvilku nám trvá, než najdeme ten vchod pro chodce, ale potom, co stojíme na dřevěných prknech už naštěstí není kde se ztratit. Kupodivu je na mostě málo lidí, tak máme čas nafotit pár fotek bez toho, aniž by nám kdokoliv lezl do záběru. Nejsme ani v polovině mostu a začíná pršet. Otáčíme tedy náš směr a vyrážíme směr Grand Central.

Grand Central je asi nejznámější nádraží na světě. Možná to bude tím, že se objevuje snad v každým americkým filmu. A není se čemu divit. Atmosféra tady je neuvěřitelná. Co nás teda hodně překvapilo byl fakt, že skoro celý první patro je Apple prodejna :D 

Po Grand Centralu jedeme zahnat hlad artichokovou pizzou (je to závislost).

9. DEN

Po včerejším odpočinku máme zase energie habaděj. O jídle už Vám psát radši nebudu, nebo to bude vypadat, že neustále jíme :D každopádně už mám dokončený článek se všemi restauracemi, které jsme navštívili a které stojí opravdu za to. Takže se na něj můžete těšit koncem tohoto týdne :)

Vyrážíme tedy opět na Manhattan a já si začínám uvědomovat, že je to jeden z posledních dní (alespoň v nejbližší době), kdy se tady budu procházet. 

Kamarádka nás zavede do Bryant Parku, kde momentálně probíhají vánoční trhy. Prosklenné stánky všude kolem nabízí všechno od ozdob na stromeček až po pražený mandle. Ideální místo na nákup suvenýrů!

Touláme se po newyorských ulicích, nasáváme atmosféru města a já si přijdu, jako když tu jsem nejméně půl roku. Přesně tolik zážitků Vám totiž New York dokáže dát za pár dní.

Na západ sluníčka máme dneska jasný plán. Máme jít na vyhlídku Top of The Rock. Lístky se dají koupit buď na místě, nebo přes internet. My jsme zvolili tu druhou variantu.

U vchodu nám zkontrolují lístky, které nám přišly na e-mail. Potom nás čeká kontrola (skoro jako na letišti), po úspěšné kontrole a vyloučení toho, že nejsme nebezpeční nás rozdělí do skupin a postupně navigují až k výtahu. Během cesty k němu, máme možnost nechat se vyfotografovat a fotku si po skončení prohlídky vytisknout. Což mi přijde naprosto zbytečný. Na vrcholu jsme udělali tisíce reálnějších a hezčích fotek. 

Už jenom samotná cesta výtahem je jako atrakce v zábavním parku. Ale to co uvidíte, když se dveře výtahu otevřou?

Sluníčko osvětluje celej New York, kterej je před Vámi jako na dlani. Barví všechno okolo do oranžova. Nejkrásnější pohled je samozřejmě na královnu (Empire State) a hned za ní v dálce se tyčí Socha svobody.

My se snažíme většinou velkým atrakcím vyhnout. A Top of The Rock je v NY definitivně jednou z nich, ale tady přetrpíte davy lidí i tu cenu. Takže jestli na něčem chcete ušetřit, rozhodně né na tomhle. Zážitek za ty peníze 100% stojí. 

I když jsem z vrcholu viděla snad 1000 fotek na pinterestu i instagramu, na živo je to nepopsatelný.

Byl to definitivně jeden z nejlepších západů sluníčka, kterej jsem kdy viděla. 

Mám tu někoho, kdo už tenhle zážitek zažil? Jestli ano, jak jste byli spokojení?

TIP: Jestli plánujete jít na západ, nebo východ sluníčka, určitě si zabookujte čas dopředu. Je totiž dost možný, že na místě už žádný lístky nebudou. Což by byla velká škoda. My jsme objednávali lístky tuším 2 dny předem. Vstupenky koupíte TADY. V odkaze najdete i ceník.

Promrznutí, ale šťastní míříme z vyhlídky pryč. New York už se zase předvádí se všema světýlkama a dokonce už i s vánoční výzdobou. 

Stavujeme se ve Victorias Secrets, kde je mimochodem i muzeum pár modelů. Já jsem ze všeho klasicky unešená :D především z těch nejluxusnějších záchodů na planetě, který jsou větší (asi tak 5krát), než náš byt!

Dál naše kroky vedou směrem k hotelu Plaza, kde se máme sejít s kamarádčiným přítelem a všichni společně vyrážíme bruslit do Central Parku.

Teda. Takovej byl plán.

Jenže, když jsme došli ke kluzišti, kde bylo mimochodem přelidněno (klasika), tak nám řekli, že neberou karty. Takže jsme v rychlosti mrkli na cenu a kamarádka si šla vybrat.

Američani asi nejsou moc zvyklí platit hotově. A mají asi i výběry zadarmo, protože když si jdou vybrat, vyberou přesně tu částku, kterou počítají, že s ní budou platit :D

No každopádně jak jsme tak čekali na kamarádku, než přijde, tak si znovu pročítáme ceny podrobně.. a dozvídáme se, že cena je sice 20 dolarů na osobu, ale jenom za půjčení bruslí..PLUS k tomu musíte připočítat cenu za vstup na led, cenu za skříňku, do které si uložíte věci (které si odložit musíte, protože na led je s věcmi zákaz) :D atd.. Oukej. Takže cena pro 4 lidi za bruslení v Central Parku by byla kolem 3500 Kč :D Dost slušný co?

Mně bylo jasný, že kamarádka vybere přesně tu částku, kterou jsme řekli. Takže když se vrátila se svýma 40 dolarama, řekli jsme jí celkovou částku a hromadně jsme rozhodli, že radši půjdeme do baru :D cink cink.

 

10. DEN

Náš předposlední den. Všichni jsme dost utahaný :D a není se čemu divit, takže si dáváme dayoff. Válíme se, koukáme na seriál a chystáme párty, kterou nakonec rušíme :D 

Hned, co jí zrušíme se všem udělá líp. Náhoda?

Vyrážíme tedy do jedné restaurace v sousedství na skvělou večeři, vzpomínáme na celej náš pobyt a vyprávíme si zážitky, který nám přijdou starý minimálně půl roku.

11. DEN

A je to tady.

Poslední den.

Už od rána mi je tak nějak smutno. Domů se těším, ale zároveň vím, že budeme s kamarádkou zase několik tisíc kilometrů od sebe na bůh ví jak dlouho. Což je po těch dvou nonstop společných týdnech nepředstavitelný.

Vyrážíme tedy do centra oběhat ještě nějaké nákupy, skočit si na kafčo a nasát atmosféru New Yorku, kterej se právě chystá na oslavy Díkuvzdání.

V centru dostáváme jogurt. Na ulici, zdarma. Chápete to? :D Prostě ke snídani. Jen tak. Další věc, co mi bude chybět.

Dopoledne uteče jako voda a my se ani nenadějeme a už sedíme v Uberu směr letiště.

Procházíme letištní kontrolou a nasedáme směr domov. 

V letadle cítím smutek a vděčnost. Vděčnost nad tím, že se o nás tak krásně postarali, pečovali jako o vlastní a sdíleli s námi svůj život. Děkujeme (jo, zase :D) 

A New Yorku, ohromil si mě a splnil mi hodně snů a já už se nemůžu dočkat, až si splním i ty další..

Hlavu neustále v oblacích. Nohy věčně toulavý. Prsty zabořený do klávesnice. Sny velký (prej až moc). Snažící se najít TEN svůj smysl. A já ho najdu, fakt.