Alt obrázku #New York

JINEJ SVĚT

Probouzím se do nového dne, H. vedle mě ještě oddychuje. Chvilku ho pozoruju a usmívám se nad celou situací. Naše první ráno v Americe. Dávám mu pusu na čelo a on otevírá oči. Společně se oblékáme a jdeme do kuchyně. Zdravíme se s kamarádkou a jejím přítelem a říkáme si plán na celý den.

Alt obrázku #New York

NAŠE PRVNÍ CESTA ZA OCEÁN A ZASTÁVKA V AMSTERDAMU

Jsou dvě hodiny ráno a já teprve dobaluju. Klasika. Jenže teď je to jiný, musím vstát ve 4, aby nám nefrnklo letadlo do Ameriky. Páni. Já jedu do Ameriky. Vím, že v dnešní době může cestovat úplně každej, ale  pro mě fakt asi nic víc není. Nic mě nenaplňuje víc, než sedět v letadle. A ne, ani po 8 hodinách v letadle mě to stále neomrzelo ( a asi ani nikdy neomrzí).

Alt obrázku #Austria

MY FAIRYTALE

Je středa odpoledne a já se učím na poslední zkoušku druhého ročníku. Snažím se zapamatovat alespoň půlku otázek, ale vzhledem k tomu, že jsem se učila celý týden úplně jiný předmět mi to do hlavy moc neleze. V tom H. jakoby nic začne mluvit o tom, jak si na víkend nemám nic plánovat a že když zkoušku udělám, má pro mě vymyšlený překvapení. Skvělý. Po týhle informaci se zkoušky bojím ještě víc.

Alt obrázku #MY LIFE

AUTUMN IS HERE

Je mlhavé ráno a venku prší. Já sedím zachumlaná ve svetru a čtu knížku. V poslední době to dělám dost často, pokaždý když se přistihnu, že trávím víc než pět minut projížděním instagramu, vezmu do ruky knížku a čtu. Možná je to tím podzimem, který na nás letos tak brzy zaútočil. Možná je to změnou, kterou jsem udělala v sobě. Každopádně takhle jsem spokojenější.

Hlavu neustále v oblacích. Nohy věčně toulavý. Prsty zabořený do klávesnice. Sny velký (prej až moc). Snažící se najít TEN svůj smysl. A já ho najdu, fakt.